Hitler ohromený „Krysou“
Kromě impozantních úspěchů se po německém vpádu do SSSR dostavila i mnohá nepříjemná překvapení. Např. se zjistilo, že zdaleka ne všechny sovětské tanky jsou tak slabé a primitivní, jak se snažila tvrdit nacistická propaganda. Němci neměli v té době žádné těžké stroje, kdežto Rudá armáda provozovala sice problémové, avšak impozantní těžké obrněnce T-35 s několika věžemi, a navíc se mohla chlubit perspektivnějšími těžkými tanky řady KV.
V Německu proto následovala nejen akcelerace dříve nepříliš důležitých projektů těžkých vozidel, ale také vznik projektů úplně nových, mezi nimi i supertěžkých a přímo gigantických tanků. Vedle obrněnců ještě relativně „normálních“ (jako byl 189tunový Maus) se objevil také koncept vozidla, které mělo vážit asi tisíc tun. Podle toho neslo vývojové označení P.1000, záhy však dostalo i název Ratte (Krysa). Autorem byl dr. Grotte ze zbrojního koncernu Krupp, který se však paradoxně nezabýval vývojem tanků, nýbrž ponorek. Zřejmě i proto pojal vozidlo spíše jako pozemní válečnou loď, takže se označovalo i jako „Landkreuzer“.
V každém případě tento návrh 23. června 1942 předložili Hitlerovi, jehož netradiční projekt evidentně ohromil, neboť v prosinci téhož roku (bez ohledu na zjevnou absurditu celého podniku) došlo k objednávce prvního kusu. Racionálněji uvažující ministr Albert Speer ji však v roce 1943 zastavil, protože si uvědomoval, že je to nepředstavitelně nákladný nesmysl. Stojí za zmínku, že dnešní výpočty zpochybňují tehdy vypočtenou váhu „Krysy“, která by asi daleko přesáhla oněch tisíc tun; jen sama dělová věž by totiž vážila asi 380 tun.
